Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru

KLINICKÁ PSYCHOLOGIE

Vzdělávací program specializačního vzdělávání pro

PSYCHOLOG VE ZDRAVOTNICTVÍ

ZÁŘÍ 2025

1 Cíl specializačního vzdělávání

Cílem specializačního vzdělávání v oboru je získání potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností v oblasti prevence, diagnosticky, terapie a neodkladné, rehabilitační a dispenzární péče, umožňující samostatnou činnost klinického psychologa v lůžkové i ambulantní péči v souladu s platnou legislativou.

2 Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání

2.1 Vstupní podmínky

Podmínkou pro zařazení do specializačního vzdělávání v oboru je získání odborné způsobilosti k výkonu povolání dle § zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 96/2004 Sb.“).

Absolvent nejméně pětiletého magisterského jednooborového studia psychologie, které bylo zahájeno nejpozději ve školním roce 2008/2009, může být zařazen do specializačního vzdělávání za podmínky, že akreditovaný kvalifikační kurz Psycholog ve zdravotnictví absolvuje v průběhu specializačního vzdělávání.

2.2 Průběh specializačního vzdělávání

Vzdělávací program uskutečňuje akreditované zařízení. Akreditovaným zařízením je poskytovatel zdravotních služeb, jiná právnická osoba nebo fyzická osoba, kterým ministerstvo udělilo akreditaci v souladu1 s § 45 odst. 1 písmeno a), zákona č. 96/2004 Sb. Udělením akreditace se získává oprávnění k uskutečňování vzdělávacího programu nebo jeho části. Zařízení, které uskutečňuje praktickou část musí mít oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru Klinická psychologie.

Celková délka specializačního vzdělávání je minimálně 48 měsíců a uskutečňuje se při výkonu povolání:

1. formou celodenní průpravy v rozsahu odpovídajícímu stanovené týdenní pracovní doby podle zákona č. 96/2004 Sb. a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
2. může probíhat i jako rozvolněná příprava v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby; celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy.

Součástí vzdělávacího programu je absolvování psychoterapeutického minima (certifikovaný kurz Psychoterapeutické minimum nebo 200 hodin zahájeného komplexního psychoterapeutického vzdělávání akreditovaného pro zdravotnictví dle kritérií schválených MZČR)

V rámci plnění podmínek specializačního vzdělávání probíhá hodina teoretické a teoreticko-praktické výuky v rozsahu 45 minut a praktická část v rozsahu 60 minut. Teoretická a teoreticko-praktická výuka může probíhat prezenční nebo distanční formou, praktická výuka musí probíhat formou prezenční.

Specializační vzdělávání v oboru má dva stupně – sestává se ze základního kmene a z vlastního specializovaného výcviku.

Průběh specializačního vzdělávání je evidován v tzv. logbooku (deníku, studijním průkazu), do něhož provádí školitel akreditovaného zařízení záznamy o průběhu specializačního vzdělávání, omluvené absenci, průběhu odborné praxe a splnění předepsaných výkonů. Záznamy o teoretické části specializačního vzdělávání do logbooku provádí lektor pro teoretickou výuku.

Seznam povinných výkonů je stanoven vzdělávacím programem a je uveden v logbooku. Jejich četnost je stanovena jako minimální tak, aby účastník specializačního vzdělávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po praktické stránce. Potvrzení o absolvování povinných kurzů v základní i specializační části vzdělávání se zapisuje do logbooku.

3 Učební osnova

3.1 Učební osnova základního kmene – minimálně 24 měsíců

3.1.1 Učební osnova teoretické části

Absolvování kurzu Neodkladná první pomoc není podmínkou pro ukončení základního kmene. Tento kurz je možné absolvovat kdykoliv v průběhu specializačního vzdělávání.

Absolvování semináře Základy zdravotnické legislativy není podmínkou pro ukončení základního kmene. Tento seminář je možné absolvovat kdykoliv v průběhu specializačního vzdělávání.

3.1.2 Učební osnova teoreticko-praktické části

3.1.3 Učební osnova praktické části

3.1.4 Ukončení základního kmene

Podmínkou pro ukončení základního kmene je:

splnění požadavků stanovených vzdělávacím programem v základním kmeni

ověření znalostí písemným testem, který je realizován 1x měsíčně v zařízení, které je akreditováno pro teoretickou část. Počet opakování testu není omezen.

Úspěšné absolvování testu a ukončení základního kmene je potvrzeno školitelem v logbooku.

Splnění požadavků v základním kmeni je předpokladem pro pokračování ve vlastním specializovaném výcviku.

Absolvent/ka bude mít po absolvování základního kmene tyto teoretické vědomosti a bude znát:

• základní psychologické vývojové teorie a teorie osobnosti
• obecnou psychopatologii
• základní rozdělení psychodiagnostických metod
• základní psychometrické poznatky nutných pro administraci psychodiagnostických metod
• klasifikaci duševních poruch

základní účinné mechanismy psychoterapie

Absolvent/ka bude mít po absolvování základního kmene tyto praktické dovednosti a bude připraven/a:

• Odebrat anamnézu, interpretace jejího významu v kontextu případu daného pacienta
• Stanovit cíle klinicko-psychologického vyšetření
• Určit potřebu klinicko-psychologické péče a její formu.
• klasifikovat duševní poruchy a poruchy chování dle platné klasifikace nemocí
• samostatně vést předepsanou zdravotnickou dokumentaci a vyhotovovat písemnosti pro zdravotnické i nezdravotnické instituce
• rozpoznat nutnost předání pacienta do péče jinému odborníkovi, případně nutnosti přizvat ke spolupráci odborníky dalších oborů
• posoudit nebezpečí hrozící auto či heteroagrese
• navrhnout adekvátní psychoterapii, režimová opatření, schopnost navrhnout rehabilitační plán
• poskytnout základní psycho-edukaci pacientovi a jeho blízkým
• navázat a udržet s pacientem, případně s jeho blízkými, kvalitní pracovní alianci

3.2 Učební osnova vlastního specializovaného výcviku – minimálně 24 měsíců

Postup do vlastního specializovaného výcviku je podmíněn splněním požadavků stanovených vzdělávacím programem v rámci základního kmene a úspěšném absolvováním testu po základním kmeni.

3.2.1 Učební osnova teoretické části

3.2.2 Učební osnova teoreticko-praktické části

3.2.3 Doporučené kurzy, odborné akce

• Doporučené (nepovinné) kurzy v psychologických diagnostických metodách (např. Užití Rorschachovy metody, Wechslerovy soubory, MMPI-2, TAT, Psychologická vývojová diagnostika, atd) a další certifikované kurzy v dílčích oblastech klinické psychologie.
• Doporučené (nepovinné) odborné akce pořádané IPVZ a jinými odbornými společnostmi.

3.2.4 Učební osnova praktické části ve vlastním specializovaném výcviku

3.2.5 Ukončení vlastního specializovaného výcviku

Podmínkou pro ukončení vlastního specializovaného výcviku je:

splnění všech požadavků stanovených vzdělávacím programem ve vlastním specializovaném výcviku

absolvování psychoterapeutického minima.

Podmínkou splnění psychoterapeutického minima je:

absolvování akreditovaného certifikovaného kurzu Psychoterapeutické minimum (dle kritérií zveřejněných MZ ČR) v rozsahu 140 hodin, z toho 80 hodin sebezkušenosti a nácviku základních psychoterapeutických dovedností a 60 hodin supervize, nebo:

absolvování 200 hodin zahájeného komplexního psychoterapeutického vzdělávání akreditovaného pro zdravotnictví dle kritérií schválených MZČR.

Úspěšné absolvování a ukončení vlastního specializovaného výcviku je potvrzeno školitelem v logbooku.

Absolvent/ka bude mít po absolvování vlastního specializovaného výcviku tyto teoretické vědomosti a bude znát:

• Psychologickou diagnostiku: Psychometrické parametry základních a dalších specializovaných psychodiagnostických metod, metodologické aspekty psychodiagnostiky; užití diagnostických metod v diferenciální diagnostice.
• Klinickou vývojovou psychologii: Vývojové poruchy u dětí, význam vývojového hlediska při práci s dospělými pacienty s vážnými psychickými poruchami či odchylkami, schopnost posoudit úroveň fungování pacienta z vývojově-psychologického hlediska.
• Psychopatologii: Symptomatologie a nozologie psychických poruch.
• Psychopatologii dětství, adolescence, dospělosti a stáří, rodinnou interakci a duševní zdraví, poruchy manželského a rodinného soužití. Speciální psychosexuální problematiku. Problematiku návykových nemocí.
• Psychoterapii: základní metody psychoterapie individuální, skupinové a rodinné u dospělých a dětí, postupy krizové intervence a práce s vážně somaticky nemocnými pacienty a s pacienty v náročných životních situacích.
• Psychologickou problematiku somatických onemocnění: psychické následky somatických onemocnění, zvláště chronických a infaustních. Psychologické aspekty tělesných a smyslových poruch, psychologie bolesti, psychologické aspekty medicínských výkonů, psychosomaticky založená onemocnění, psychologické aspekty pracovní neschopnosti a změněné pracovní schopnosti.
• Pedagogiku a duševní hygienu: Výchova a vzdělávání: Výchova dětí v rodině a mimo ni; náhradní rodinná péče. Výchova a vzdělávání dětí nemocných a postižených, i v rámci hospitalizace. Děti ohrožené prostředím, psychologické a pedagogické problémy hospitalizovaných dětí a dospívajících.

• Psychodiagnostika: Spolehlivá praktická znalost základních a dalších specifických psychodiagnostických technik. Schopnost samostatného vedení diagnostického rozhovoru a strukturovaného pozorování. Schopnost analyzovat diagnostický problém a navrhnout optimální strategii vyšetření; schopnost diferenciální diagnostiky, schopnost formulovat klinicko-psychologický nález.
• Psychoterapie: Praktická znalost psychoterapeutického vedení v rámci podpůrné psychoterapie. navázat kontakt s nemocným v akutní krizi, pomoci mu ke konstruktivnímu postoji a nabídnout mu možnosti další odborné péče.
• Klinicko-psychologické poradenství: posoudit z psychologického hlediska sociální, výchovnou a pracovní problematiku a poskytnout poradenskou péči v návaznosti na činnost dalších pracovníků ve zdravotnictví.
• Rehabilitace: realizovat metody rehabilitace psychických funkcí, resp. celkové psychologické rehabilitace nemocných a handicapovaných osob v oboru, v němž účastník specializačního vzdělávání pracuje.
• Reedukace: podílet se, případně vést reedukační činnost v oboru, v němž účastník specializačního vzdělávání pracuje.

4 Hodnocení výsledků vzdělávání v průběhu specializačního vzdělávání

Odborná praxe na akreditovaných pracovištích probíhá pod vedením přiděleného školitele, který je zaměstnancem daného pracoviště.

Školitel vypracovává studijní plán a plán plnění odborné praxe a praktických výkonů, které má účastník specializačního vzdělávání v průběhu přípravy absolvovat.

Školitel průběžně prověřuje teoretické vědomosti a praktické dovednosti účastníka vzdělávání pravidelně v šestiměsíčních intervalech a potvrzuje splnění odborné praxe, předepsaných výkonů a absolvování kazuistických seminářů do Logbooku.

Záznam o ukončení základního kmene i vlastního specializovaného výcviku se provádí dále do průkazu odbornosti.

Předpoklad přístupu k atestační zkoušce:

• splnění všech požadavků daných vzdělávacím programem,
• absolvování povinné praxe a její zhodnocení v logbooku,
• absolvování povinných vzdělávacích akcí – záznam v logbooku,
• předložení seznamu výkonů v logbooku potvrzených školitelem,
• předložení písemné kazuistické práce.
• Atestační zkouška probíhá dle vyhlášky č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka ve znění pozdějších předpisů.

2) část teoretická – 3 odborné otázky z níže uvedených oblastí:

• psychopatologie a psychodiagnostika dětí a dospívajících,
• psychopatologie a psychodiagnostika dospělých,
• psychoterapie.

5 Profil absolventa

Po absolvování specializačního vzdělávání je klinický psycholog oprávněn k samostatnému výkonu povolání klinického psychologa bez odborného dohledu.

5.1 Charakteristika činností, pro které absolvent specializačního vzdělávání získal způsobilost

• Klinický psycholog vykonává činnosti podle § 23 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, s dětmi i dospělými.
• a) bez odborného dohledu:
• provádí klinicko-psychologickou diagnostiku,
• provádí podpůrnou psychoterapii a socioterapii,
• poskytuje neodkladnou péči v případě akutních psychických krizí a traumat,
• provádí rehabilitaci, reedukaci a resocializaci psychických funkcí,
• školí zdravotnické pracovníky v oblasti psychologie zdraví a nemoci,
• provádí psychologickou prevenci, výchovu a poradenství ke zdravému způsobu života,
• podílí se na prevenci psychologických problémů zdravotnických pracovníků,
• provádí poradenskou činnost v oblasti péče o psychický stav tělesně i duševně nemocných pacientů, včetně paliativní péče o nevyléčitelně nemocné a přípravy na lékařské zákroky,
• provádí odbornou konziliární, posudkovou a dispenzární činnost.

Požadavky pro udělení akreditace k uskutečňování semináře Základy zdravotnické legislativy

Požadavky pro udělení akreditace k uskutečňování kurzu neodkladná první pomoc

Požadavky pro udělování akreditace k uskutečňování teoreticko-praktické části vzdělávacího programu (kazuistické semináře)

Požadavky pro udělení akreditace k uskutečňování praktické části vzdělávacího programu

Požadavky pro udělení akreditace k uskutečňování teoretické části vzdělávacího programu

6 Seznam doporučené literatury