Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru

PSYCHOTERAPIE

Vzdělávací program specializačního vzdělávání pro

PSYCHOLOG VE ZDRAVOTNICTVÍ

LEDEN 2020

1 Cíl specializačního vzdělávání

Specializační vzdělávání v oboru Psychoterapie je určeno pro psychology ve zdravotnictví a klinické psychology. Jeho cílem je získání specializované způsobilosti osvojením specifických teoretických znalostí a praktických dovedností v oblasti psychoterapie, umožňující samostatnou činnost specialisty – Psychoterapeuta.

Za výkon povolání se považuje systematická psychoterapie, rehabilitace psychických funkcí u pacientů všech skupin se zdravotními nebo psychickými onemocněními, poruchami a riziky, školení ostatních zdravotnických pracovníků v oblasti psychoterapie a metodické řízení a organizace psychoterapeutické péče

2 Minimální požadavky na specializační vzdělávání

Podmínkou pro zařazení do specializačního vzdělávání v oboru je splnění základního kmene v oboru klinická psychologie a absolvovaných 200 hodin komplexního psychoterapeutického výcviku schváleného pro zdravotnictví. Psychoterapeutické výcviky schvaluje komise, která je navržená Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (dále jen „IPVZ“) jako pověřenou organizací ministerstva ve spolupráci s odbornými společnosti. Seznam schválených psychoterapeutických výcviků je zveřejněný na stránkách IPVZ a pravidelně (nejméně 1x ročně) aktualizován.

Specializační vzdělávání se uskutečňuje při výkonu povolání

1. formou celodenní průpravy v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní doby podle ustanovení vyplývajícího ze zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 96/2004 Sb.“) pod odborným dohledem klinického psychologa s kvalifikací v psychoterapii (psychoterapeuta) nebo lékaře s kvalifikací v psychoterapii, školitele, formou celodenní průpravy.
2. nebo formou externí průpravy, která se liší od celodenní průpravy tím, že doba určená na praktické zdravotnické činnosti může být zkrácena nejvýše na polovinu doby stanovené pro celodenní průpravu. Úroveň a celková doba této průpravy nesmí být v součtu nižší než u celodenní průpravy. Za kvalitu a dodržení celkové délky externí průpravy, která nemůže být kratší než u celodenní průpravy, odpovídá akreditované zařízení.

Specializační vzdělávání sestává z praktické části, tedy z vlastní psychoterapeutické práce ve zdravotnictví a z části teoretické, která se skládá ze samostatného studia a z absolvování povinných vzdělávacích akcí.

Praktická část je tedy vlastní psychoterapeutická práce s pacienty a požadované minimální penzum konkrétních výkonů je popsáno dále ve vzdělávacím programu a jejich uskutečnění se zaznamenává do logbooku.

Teoretická část navazuje na pregraduální studium, specializační vzdělávání v klinické psychologii i na znalosti získané v průběhu psychoterapeutického výcviku. Požadované znalosti získá frekventant jednak vlastním studiem literatury, jednak povinnou účastí na kazuistických seminářích, kde jsou prezentované kazuistiky zasazovány do teoretického rámce, a jednak absolvováním povinného specializačního kurzu (popsaného dále v textu).

V rámci plnění podmínek specializačního vzdělávání probíhá hodina teoretické výuky v rozsahu 45 minut a praktická část v rozsahu 60 minut.

Celková délka specializačního vzdělávání je minimálně 24 měsíců.

3 Rozsah požadovaných teoretických znalostí, praktických dovedností a seznam výkonů

Nedílnou součástí vzdělávacího programu je vedení záznamu o provedených výkonech (logbook) v rámci celé odborné praxe. Seznam výkonů a jejich četnost je stanoven jako minimální, aby účastník specializačního vzdělávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po praktické stránce.

Specializační vzdělávání v psychoterapii navazuje na základní kmen v klinické psychologii, nicméně do doby složení základní atestace z klinické psychologie musí účastník pracovat pod odborným dohledem klinického psychologa.

3.1 Teoretické znalosti (získávají se vlastním studiem literatury, povinnou účastí na kazuistických seminářích a absolvováním povinného specializačního kurzu):

Vedle znalostí a dovedností, získaných během základního specializačního vzdělávání v klinické psychologii, musí psycholog ve zdravotnictví (nebo klinický psycholog) v rámci přípravy na výkon praxe psychoterapeuta rozšířit a prohloubit, případně nově získat, tyto teoretické znalosti:

3.2 Seznam požadovaných výkonů (logbook)

Uchazeč o atestační zkoušku z oboru psychoterapie musí předložit seznam pacientů, u nichž byly provedeny tyto výkony:

3.3 Účast na vzdělávacích aktivitách

3.4 Učební osnova praktické části

Povinnou praxi na akreditovaném pracovišti lze vykonat ve kterékoli fázi specializačního vzdělávání též formou odborných stáží.

4 Hodnocení specializačního vzdělávání

5 Profil absolventa

6 Charakteristika akreditovaných zařízení a pracovišť

7 Programy povinných kurzů, stáží, seminářů

7.1 Charakteristika vzdělávacích aktivit

7.1.1 Program specializačního kurzu v psychoterapii

7.1.2 Program specializačních seminářů v psychoterapii

8 Seznam doporučené literatury